Modlitba za mír a pokoj se Sant‘ Egidio v Ostravě
Díky setkání dětí na Prašivé se podařilo navázat spolupráci s komunitou Sant‘ Egidio, která se ve velkých městech jako je Praha, Brno a Olomouc věnuje lidem bez domova. V sobotu 22. srpna přijedou poprvé také do Ostravy a srdečně zvou ke společné modlitbě.
Modlitba se uskuteční v sobotu 22. srpna 2015 v 16.00 hod. v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Ostravě Přívoze. Po modlitbě bude v 16.30 následovat příprava jídla pro lidi bez domova a jeho následné rozdávání.
Finanční částka pro nákup surovin k přípravě jídla a pro začátek působení v Ostravě byla získána díky aktivitě dětí na webu www.2015.prasivadeti.cz a díky finančním darům jednotlivců i farností, kteří se rozhodli tuto myšlenku „společného chleba“ podpořit.
Fotografie ze setkání
Zveme vás k zavzpomínání na středu 1. července, kdy se za krásného slunečného počasí „upeklo“ diecézní setkání dětí s otcem biskupem! V sekci FOTOGALERIE.
Setkání na Prašivé
Setkání 1. července na Prašivé se za krásného slunečného počasí zúčastnilo 1 700 dětí, rodičů a prarodičů. Děkujeme všem, kteří přijeli, za hezké společné prožití prvního dne letošních prázdnin! Reportáž se setkání najdete zde: http://www.doo.cz/59-zpravy/posledni-zpravy/2260-zrnka-ze-kterych-se-vcera-za-slunecneho-pocasi-upeklo-diecezni-setkani-deti-s-otcem-biskupem-na-prasive.html
Líbila se vám Prašivá 2015? Napište nám o tom prostřednictvím vložení příspěvku na www.prasiva2015.cz.
Které stanoviště se vám líbilo nejvíce? Co jste se dozvěděli nového? Co vás potěšilo?
Zajímají nás vaše postřehy, připomínky a nápady do dalších let.
Toník
Chleba doma nepečeme, dá se u nás koupit moc dobrý v obchodě, s tím bychom se mohli těžko měřit.
Toník raději jeden nakreslil.
FILIP A KLÁRA HERTELOVI
Chléb pečeme každou neděli a moc nám chutná.Vzniklo to tím,že Filip objevil na internetu recept na doma pečený chléb.Tak jsme ho jednou zkusili upéct,chutnal nám a od té doby ho pečeme pořád.
Sofie Bradáčová
O CHLAPCI, KTERÝ NEJEDL CHLEBA
Kousek chleba si povzdychl: „Mě vůbec nikdo nejí.“ A byla to pravda. Kluk Petr jedl jenom čokoládu a bonbóny.
Jednou jela celá jeho rodina k zubaři. První šla jeho malá sestřička Terezka, potom maminka, tatínek a nakonec Petr. Jenže! Ten měl kazů! Paní zubařka mu musela několik zoubků vytrhnout. Ten řval, že to slyšeli i lidi v čekárně.
Když přijeli domů, maminka mu řekla: „Péťo, měl bys jíst chleba, protože nás živí. Sladkosti nám nedávají tolik co chléb, z nich nejsme živi.“
Petr se nad tím zamyslel a pak řekl: „Hm, to může být pravda. Teď zkusím jíst chleba.“
Šel do spíže pro chléb. Chleba se zaradoval, že ho Petr nese ke stolu, a že bude konečně snězený.
Od té doby jí Petr chléb a poznal, že nám chleba dává více než sladkosti.
Sofinka Bradáčová, 2.třída
Římskokatolická farnost Šenov u Ostravy
Peťka
ŠUMAVSKÝ CHLÉB
380 ml vody
1,5 lžíce octa
3 lžíce oleje
3 lžičky soli
1,5 lžičky cukru
1,5 lžičky drceného kmínu
350 g hladké mouky
215 g pšeničné mouky
25 g žitné mouky
1,5 lžičky sušeného droždí
seménka slunečnic
Losmanovi z Javorníku – kváskový chléb
Díky Vaší pobídce jsem se poprvé v životě pustila do pečení chleba a to rovnou kváskového. Vzhledem k tomu, že mám tři malé děti, času není nazbyt. Proto jsem nedodržovala přesné postupy z internetu, hnětení a překládání jsem trochu urychlila. Vykynulý pecen se mi přilepil na misku a do pekáče šel přenést jen za cenu značné deformace. Myslela jsem si, že z té placky asi chleba nebude. Modlila jsem se proto k Panně Marii, aby mi s tím pomohla. A dílo se vydařilo, chléb vypadal jako chléb a chutnal moc dobře, i naše mlsné děti ho s chutí zbaštily.
Bětka
S dětmi jsme na farním dni Jaktařské farnosti Petra a Pavla upekli několik chlebů. Dětem se moc líbilo míchat těsto.
Farní školka Jeseník
První den jsme se byli s dětmi podívat na exkurzi v hostiárně v Bílé Vodě, kde se pečou hostie. Druhý den si děti ve školce upekly chleba samy. Použily dvě těsta – jogurtový chleba a klasický chléb. Děti těsto připravily, nechaly vykynout a každé z nich si udělalo své dva bochánky z každého těsta. Upečené malé chlebíky si děti odnesly domů, aby se o svůj vlastnoručně upečený chléb mohly podělit s někým blízkým…
Daniel Orlík
250g žitné chlebové mouky, 250g pšeničné chlebové mouky, kvasnice, osmažená cibulka, vodal přibližně 200ml, mírně osolíme a okmínujeme, pečeme na 200°C 5o minut.
Josef Liberda, katecheta z farnosti Česká Ves
Pečeme kváskový chleba – předposlední hodina náboženství
Je čtvrtek 11.6. Kolem půl třetí doputovaly děti z České Vsi z náboženství k Hanulíkům do chaloupky a začala velká akce – pečení kváskového chleba. Chtěli jsme se zapojit do diecézní akce Chléb pro misie a připravit se tak na pouť dětí, která se koná 1. července na Prašivé, kde se chceme i vypravit. Bylo nám spolu dobře, pomodlili jsme se i zazpívali si. Při katechezi jsme si povídali o slavení eucharistie a o chlebu života. Dílo se povedlo, jak sami vidíte na fotkách. Ale ochutnat vám nemůžeme dát, po chlebu se jen zaprášilo.
Děti z Náboženství ZŠ Hať
Ve čtvrtek jsme ve školní kuchyni v hodině Náboženství pekli chléb, který jedli Židé ve SZ. Moc jsme se těšili na ten okamžik, až budeme péct. Byli jsme rozděleni do dvou skupin. Na těsto jsme nepotřebovali mnoho ingrediencí : mouku, vodu sůl, kmín, olej. Ze svého kousku těsta si každý vyválel placičku, kterou jsme dali na pečícím papíru do trouby a pekli jsme je asi na 200 stupňů Celsia. Chléb krásně provoněl školu. Přišli se na nás podívat i paní učitelky, které šly kolem. Každý, kdo jej ochutnal si na něm pochutnal a chtěl recept. Škoda, že jsme si to tenkrát nevyfotili. 🙂
Terka Štěpánová a Julie Smolková 11 let Hať
Sara,Jiřík,Beno a Bogdan
Tento chléb jsme vyfotili na pouti v Czenstochowe pocházi s farnosti v polsku.
Farní děti Třinecké farnosti
Posílám vám chléb vyfocený na pouti v Czenstochowe kde jsme s Třineckýma dětma byli v neděli.Chléb pocházi s farnosti Lódz v polsku.
Děti Náboženství 4.-5.třída ZŠ Hať
Milí kamarádi, jsme děti z Hati.
V hodině Náboženství před Velikonocemi jsme s paní katechetkou Pavlou pekli židovský chléb.Posílám pár reakcí na toto pečení:
„Těšil jsem se na ten chléb a nevěděl jsem, že bude takový placatý a dobrý. Chléb se mi povedl a taťkovi a mamce chutnal.“ Jakub Švec 10 let
“ Židovský chléb hodně zasytí. Doma jsme jej jedli s kečupem, kořením na Pizzu a se sýrem.Vypadalo to jako Pizza!“ Tomáš a Kryštof 11 let
„Bylo to zajímavé. Překvapilo mě, že se do něj nedává nic, po čem by nakynul!Výsledek byl docela divný. Vyšla z toho taková neforemná placka. Chutnal mi. Ale nakonec mě z něj bolelo břicho!“ Zuzka P. 10 let
Později přidáme další příspěvky. 🙂
Eva Jarošová, 11 let, ZŠ Hať
Chléb
Že chléb je Boží dar,
to vědělo mých předků pár.
Aby ho mohli jíst,
museli svaté písmo číst.
Židé jedli chléb nekvašený,
nejedli ho jen ti nadřízení.
Je to Boží tělo,
které se rozdávat chtělo.
Danuta, ZŠ Třinec
Holky a kluci z polské ZŠ v Třinci se dělili chlebem se svými kamarády ve třídách.
Monika
Co je malé to je milé aneb i v malé kuchyňce a v remosce se dá upéct křupavý, voňavý a hlavně chutný chleba – nebo i dva 🙂
rodina Jelínkova z Českého Těšína
….. inspirace pro bezlepkový pohankový chléb se zdravou a chutnou dekorací !
MŠ s polským jazykem vyučovacím Č. Těšín ul. Hrabinská
Společně s dětma jsme upekli ve školce chleba.
Pečení chleba s otcem biskupem ve Zlatých horách
Výsledek stál za to…
Celou reportáž z Biskupského pečení chleba si můžete prohlédnout na stránkách farnosti Zlaté hory:
http://www.farnost-zlatehory.cz/clanky/aktualne/152-biskupske-sazeni-chleba-do-pece
Pečení chleba s otcem biskupem ve Zlatých horách
Přes zimu jsme vyčistili a vysušili starou cihlovou pec na faře ve Zlatých Horách, od té doby jsme pekli už čtyřikrát. Do pece jde sázet až 15 chlebů. Pec se nejprve roztopí dřevem, nahřívání pece trvá cca 4 hodiny, potom se vyhrabe žhavé uhlí ven, pec vymeteme máčeným březovým koštětem. Dále se pec asi hodinu temperuje (snižuje se teplota pod 300 OC), pečou se nejprve „podplamence“ (dalamánky) cca 15 minut a pokud je už teplota dobrá, sázíme bochníky. Pečou se zhruba hodinu.
11. května u nás sázel do pece a pekl chleby také otec biskup František!
Náboženství ZŠ Petrovice u Karviné – Závada
My jsme měli s dětmi v náboženství katechezi na téma Pět chlebů a dvě ryby – málo, nebo moc? (z materiálů k přípravě na Národní eucharistický kongres, měsíc březen, Eucharistie a solidarita).
Povídali jsme si a vyzkoušeli, jaké to je se s někým o něco rozdělit. Vzpomínali jsme, kdy se s námi naposledy někdo rozdělil a kdy jsme se také my s někým o něco rozdělili.
Vyprávěli jsme si příběh o Ježíšovi, který udělal zázrak – nasytil veliké množství lidí. Každý si mohl vzít chleba, kolik chtěl, a najíst se. Zajímavé pro nás bylo to, co bylo na počátku tohoto zázraku – byl to jeden chlapec, který se neváhal rozdělit o to, co měl. Měl sice málo, jenom pět chlebů a dvě ryby, ale důležité je, že je odevzdal Ježíšovi, a ten pak mohl udělat zázrak a to, co bylo „pro sebe“, proměnit v „pro všechny“.
Celou katechezi včetně obrázků si můžete stáhnout na adrese:
http://nek2015.cz/in/43/katecheze_na_mesic_brezen#.VUEW1SHtmko
sr. Sob y sra. Sobová
Zdravíme z misií v Jižní Americe! B-)
U nás v Ekvádoru ve městě Ventanas máme spoustu malých pekárniček. Sortiment bývá podobný, leč nestejný. V jedné z nich se peče náš oblíbený chleba se sýrem, v další pak šéfuje náš milý pekař Jorge, který nám občas dá bochánek zadarmo 😉
Náboženství dětí předškolního roku Ostrava – Třebovice
Tématem byla cesta malého zrníčka.
(Jako semínka jsme použili kinder vajíčka, do kterých byly předem schovány rostlinky.) Semínka se krčila přikrytá v zemi a čekala na první teplá zaťukání paprsků sluníčka. První ze semínek puklo a vykoukly dva ocásky. Jeden rostl dolů, tomu se říká kořínek a druhý rostl vzhůru a tomu se říká stonek. Z prvního semínka vyrostla fialová kytička. Druhé semínko puklo a stalo se totéž. Kořínek rostl dolů a držel semínko v zemi a stonek rostl vzhůru a těšil se na svět. Jen třetí semínko nechtělo puknout. „Nebudu se měnit. Proč bych to dělalo? Mně se tady líbí tak, jak jsem.“ Ale sluníčko ťukalo a hřálo a semínku nezbylo nic jiného, než změnit svoji podobu a růst. Vyrostl z něj krásný klas obilí. (Tady měly děti možnost říct, co z obilí znají.) A když na něj sluníčko svítilo a zahřívalo jej už dlouho, obilí zezlátlo a byl čas, aby se zase změnilo. A to jste měli slyšet. „Už zase se mám měnit?“ Ale ať chtělo nebo ne, přijely kombajny a obilí posekaly. Když chtěly z rostlinky vymlátit obilí, byla slyšet podobná slova. (Ty už naše děti doplňovaly samy, stejně jako u mletí v mouku.) Ale semínko pochopilo, že aby mohlo být proměněno v něco dobrého jako je chléb, voňavého jako rohlík a sladkého jako koláč (dále doplňovaly děti), je potřeba se změnit a třebaže se velké rozpálené pece bálo, těšilo se, co z něho pekař vyrobí. (Děti přirovnávaly změny semínka k těm svým, kdy jim se do něčeho nechce a je to potřeba – mytí rukou, ranní modlitba, vyhazování papírků od bonbonů…)
Dále jsme poznávali různá jiná semínka (mák, sezam, slunečnici….) a tvořili z nich obrázky. Na předtištěný papír jsme nanesli tapetové lepidlo a semínka na ně sypali. Ten den svítilo sluníčko a proto jsme mohli strávit náboženství na farní zahradě.
Lucka, Enderyou a Verča
My jsme upekli chleba o Velikonocích u babičky. Zkoušeli jsme to poprvé v životě a nejeden z nás se u toho docela zapatlal. Výsledek byl překvapivě skvělý, i když trochu tvrdý (ale jenom kůrka). Tak neváhejte chleba péct, když je to pro dobrou věc! 😀
Eliška
Osvědčený recept naší maminky – Domácí kmínový chléb:
1 kg hladké mouky
3 polévkové lžíce kmínu
2 čajové lžičky soli
3 polévkové lžíce octa
6 dcl vody
kvasnice
1 čajová lžička cukru
Kvasnice s cukrem a trochou vlažné vody rozmícháme, posypeme trochou mouky a uděláme kvásek. Pak vše dobře promícháme a necháme 40 min kynout, zpracujeme znovu a dalších 25 minut necháme kynout.
Na plech (ničím neupravený) vytvarujeme dvě šišky (ruce máčíme do studené vody, ať se na nás těsto nelepí) a dáme do trouby na 15 minut zprudka péct – asi na 250, pak pečeme mírně 40 minut – asi na 180.
Hotový chléb potřeme vodou.